V nové epizodě podcastu HanáJede jsem si tentokrát povídal s filmovým historikem Petrem Bilíkem. Rozhovor se přirozeně stočil nejen k filmu samotnému, ale i k tomu, jakou roli dnes hraje kultura ve městě, jak ji (ne)umíme měřit a proč bychom ji neměli brát jako samozřejmost. Řeč přišla i na olomoucký festival Academia Film Olomouc (AFO), který podle nás patří k tomu nejlepšímu, co v Česku v oblasti filmových festivalů vzniká. Není to jen o projekcích – AFO dlouhodobě propojuje svět vědy, filmu a veřejnosti a právě v tom je jeho síla i unikátnost.

Velkou část jsme věnovali také situaci kolem České televize. Zaznělo, že změny ve financování a směřování veřejnoprávního média mohou mít zásadní dopad na celý audiovizuální sektor. Pokud se budou dít bez jasné koncepce, hrozí podle Bilíka nevratné škody. Modernizace navíc nemusí nutně znamenat zlepšení – naopak může vést ke zdražení výroby i vysílání a ve výsledku oslabit roli instituce, která má pro českou kulturu klíčový význam.

Dostali jsme se i k tomu, jak vnímáme kulturu na úrovni města. Často ji bereme jako něco navíc, co se řeší až ve chvíli, kdy zbývají peníze. Přitom kreativní průmysly mají velmi konkrétní ekonomický dopad – přitahují talent, podporují inovace a zvyšují atraktivitu města. I kultura se dá měřit, podobně jako přínos univerzit nebo velkých firem. Právě spolupráce města a univerzity je přitom zásadní a neměla by fungovat na principu konkurence, ale partnerství.

Zajímavým momentem byla myšlenka kreativních ambasadorů. Olomouc má silné personální zázemí v architektuře, designu i dalších oborech, ale často tenhle potenciál neumí systematicky využít ani komunikovat navenek. Přitom právě lidé z kreativní sféry mají velkou schopnost přinášet inovace a posouvat město dál.

Řeč přišla i na českou novou vlnu a konkrétně na Sedmikrásky Věry Chytilové. Nejen jako na kultovní film, který dodnes inspiruje svou formální odvahou, ale i jako připomínku toho, že významné osobnosti české kinematografie mají často překvapivé vazby na konkrétní místa – v tomto případě i na Olomouc.

Na závěr jsme otevřeli téma hodnocení filmů a vlivu ČSFD. Podle Bilíka může tahle platforma české kinematografii spíš ubližovat, protože funguje primárně jako fanouškovská zóna, která ale bývá vnímána jako relevantní měřítko kvality. Složitější a odvážnější filmy se tak často redukují na jednoduchá čísla a rychlé dojmy.

Celý rozhovor s Petrem Bilíkem najdete na HanáJede. Pokud vás zajímá, kam se může ubírat kultura v Olomouci i v Česku, doporučuju si ho pustit.